Historie kostela sv. Jakuba Staršího ve Veverské Bítýšce
Historie kostela sv. Jakuba Staršího ve Veverské Bítýšce
První zmínka o farnosti ve Veverské Bítýšce pochází z roku 1481.
Původní kostel, který farnost spravovala, byl již v nejstarší době zasvěcen svatému Jakubovi Většímu. Tento kostel byl jen 13,5 m dlouhý a 7,5 m široký a neměl ani věž. Podle zápisu v děkanské matrice v Doubravníku k roku 1672 a 1691 měl tehdy ,,3 nekonsekrované oltáře, 3 stříbrné zlacené kalichy s paténami, 1 malou monstranci stříbrnou a 1 velkou monstranci měděnou, stříbrné mešní konvičky s táckem, stříbrné nádobky na sv. oleje a na abluci, 8 mešních ornátů a 2 zvony.”
Kostel byl několikrát přestavován. Dne 9. července 1678 pověřená diecézní komise při místním šetření došla k závěru, že je třeba neodkladně ke kostelu přistavět věž a kostelní loď rozšířit přístavbami bočních kaplí tak, aby se do kostela vešlo 544 farníků z Vev. Bítýšky a 220 z Říčan. Ale ani potom takto rozšířený kostel nestačil a proto bylo rozhodnuto ho zbourat a postavit nový.
Za stávající stavbu kostela sv. Jakuba Staršího vděčí Veverská Bítýška faráři Václavu Wolfovi, který se zde stal správcem farnosti v roce 1747. Poté, co v roce 1769 nechal přestavět zdejší faru, pustil se, už jako jednasedmdesátiletý muž, v roce 1771 i do stavby nového kostela.
Stavba pokračovala pomalu a to především kvůli sporům při odprodeji kostelních pozemků. S pomocí obce, která nakonec některé kostelní pozemky odkoupila, byla stavba dokončena až v roce 1782. Toho se však již Václav Wolf nedožil. Bylo to až za jeho nástupce, Tomáše Kubečky, který se pak postaral také o to, že se v novém chrámu instalovaly varhany. Byly zakoupeny za 600 zlatých ze zrušeného kláštera u sv. Anny v Brně.
Od roku 1784 byl v obci farářem Jan Friedl, za jehož působení byla na kostele dostavěna věž. Měla jehlanovitou střechu krytou břidlicí.
Práce na úplné dostavbě kostela trvaly ještě v posledních letech 18. století.
Vybavení kostela, především oltářem a kazatelnou, bylo tedy dokončeno až roku 1808. Ve stejném roce byl v interiéru kostela vystavěn hlavní oltář a kostel byl vysvěcen. K tomuto roku existuje také zmínka o soše sv. Jana před kostelem.
Obraz umístěný na hlavním oltáři kostela, vytvořil malíř N. Werner z Brna, stál 100 zlatých a kostelu ho věnoval panský vrchní myslivec Antonín Eberl.
Za následujícího faráře Leopolda Berzutskiho byly roku 1841 na jižní zdi kostela instalovány sluneční hodiny. Farář Borzutski zemřel v roce 1847 a farnost dostal Alois Stolička, který nechal kostel vydláždit a před presbytář postavit železné zábradlí, dílo tavírny pod Javůrkem. Z téže dílny pochází i kříž na staré části veverskobítýšského hřbitova (další velký pseudogotický železný kříž ve spodní části hřbitova je mladší – pochází z roku 1882 a byl odlitý ve známé huti hraběte Salma v Blansku). Na severní straně kostela byl za Aloise Stoličky také vystaven přístřešek pro hlásného, který se zde mohl za nepříznivého počasí ukrýt. Nad tímto přístřeškem byla umístěna socha sv. Floriána. Aby byla symetrie kostela zachována, dal místní zámožný občan Dominik Kovář postavit na opačné straně kostela, tedy na jeho jižní straně, výklenek s velkým křížem a zcela pozlaceným tělem Ježíše Krista v životní velikosti. U něho je uveden letopočet 1864.
Zde je citace ze zápisů Gregora Wolneho k roku 1855:
,,Farní kostel sv. Jakuba Většího stojí na náměstí, byl zbudován moderně v letech 1771–1808, nákladem kostelního jmění a z darů, na místě skrovného kostelíka původního. Je dosti veliký, celý zaklenutý, má 3 oltáře a 2 sakristie. Důsažné opravy roku 1852. Roku 1890 byl, společným nákladem patronátu a farnosti, vymalován presbytář a roku 1903 byl, s přispěním zdejšího rodáka a kanovníka brněnského Dr. Frant. Ehrmanna, pořízen a konsekrován nový hlavní oltář, velevkusné práce Tomoly z Brna a Buška ze Sychrova v Čechách, za 2277 K rak. [~260 tis. Kč]. K památnostem patří kasule z 18. století ze stříbrohavu a některé obrazy a řezby. Na věži jsou 4 zvony.”
Ze zápisů Aloise Hrudičky se dozvídáme:
,,Roku 1890 byl, společným nákladem patronátu a farnosti, vymalován presbytář a roku 1903 byl, s přispěním zdejšího rodáka a kanovníka brněnského Dr. Frant. Ehrmanna, pořízen a konsekrován nový hlavní oltář, velevkusné práce Tomoly z Brna a Buška ze Sychrova v Čechách, za 2277 K rak. [~260 tis. Kč]. K památnostem patří kasule z 18. století ze stříbrohavu a některé obrazy a řezby. Na věži jsou 4 zvony.”
Velkou dostavbu zaznamenal kostel počátkem 20. století, kdy byla snesena původní jehlanovitá střecha věže z roku 1784 a nahrazena typickou barokní bání s lucernou a makovicí pod horním křížem. Přesné datum dokončení střechy věže se nepodařilo dohledat, ale s největší pravděpodobností spadá do období let 1903–1906.
Interiér kostela ve 40. letech 20. století
Opravy kostela Vev. Bítýška 1933 až 2025
Po roce 1918 až do roku 1932 probíhaly na kostele pouze udržovací práce, veškeré síly v obci byly soustředěny na stavbu Katolického domu ve Veverské Bítýšce – dnešního kulturního domu.
1933 – rozšíření elektroinstalace pod obrazy křížové cesty a pod kůr
1934 – nová vitrážová okna v kostele
1934 – oprava střechy kostela
1938 – obnova vnitřních omítek a výmalba kostela
1940 – nová křížová cesta
1945–1947 – oprava vitrážových oken poničených válkou
1952 – nové lustry v kostele – jeden z nich je nyní v Lurdské kapli
1953 – nové hlavní dveře kostela
1960 – úprava parku kolem kostela
1964 – kostel vybaven ozvučením
1965 – zbudován oltář čelem k lidu, byla odstraněna mřížka
1969 – byla stažena klenba a následně celý kostel vymalován
1970 – pořízen stávající betlém
1971 – na střechu kostela položeny nové tašky
1984 – zdvojená okna v kostele
1984–1988 probíhala náročná oprava kaple Matky Boží na Veveří
1989 – pořízena akumulační kamna na vytápění kostela
1996 – vyměněna první polovina latí a střešní krytiny na kostele
1997 – vyměněna druhá polovina latí a střešní krytiny na kostele
2002 – oprava fasády kostela
2007 – nová elektroinstalace a následná výmalba kostela
2009 – od tohoto roku probíhá průběžně oprava krovu kostela
2010 – oprava zvonové stolice
2011 – nové elektrické pohony zvonů
2012 – začátek opravy dvou vitrážových oken včetně předsklení
2013 – nový hodinový stroj, ciferníky a rafiky
2016 – dokončena oprava vitráží
2017 – digitální varhany
2024 – nákup měděného plechu na opravu střechy věže
2025 – zahájení první etapy opravy střechy věže
2026 – ukončení první etapy opravy věže
Zdroje:
Kronika farnosti Veverská Bítýška
Gregor Wolny, Kirchliche Topografie sv. I s. 292–298; ed. 1856, stav k r. 1855
Topografie Aloise Hrudičky s. 115–117; ed. r. 1908, stav k r. 1907
Radim Reimer st.: Z historie Veverské Bítýšky